Dějiny lingvistiky

 
  • Prehistorie
    Nedoložené uvažování o jazyce, starověké říše (Mezopotámie, Egypt, Čína).
  • Předvědecké období
    Sporné označení, tehdejší názory odpovídaly dané době.
  • Vědecké období
    Od 19. stol. zavedení vědecké metodologie.
____________________________________________
 
 
Starověk
 
  • Indie
  • Řecko
  • Řím
____________________________________________
 
 
Indie
 
  • Nejstarší literární památky 16.–9. stol. BC
  • Tzv. védská literatura
  • Psáno sanskrtem pomocí písma dévanágarí
  • Cca 300 BC se stal sanskrt mrtvým jazykem
  • Kvůli lit. památkám velký zájem o sanskrt => nejstarší dochovaný jazyk (gramatiky, fonetický popis, …)
  • Pániniho gramatika (nejstarší gramatika vůbec)
  • Metody srovnatelné s 19. stol. v Evropě.
____________________________________________
 
 
Řecko
 
  • Platón, Aristoteles, sofisté, gramatikové
  • Rétorika, obecné otázky filozofie jazyka
  • Zájem o gramatiku až od 3. stol. BC z důvodu zájmu o nejstarší řeckou literaturu.
  • Nejstarší řecká gramatika 2 stol. BC (Dionýsos Thrácký), klasifikace slovních druhů
____________________________________________
 
 
Řím
 
  • Aplikace řeckých poznatků na latinu, často mechanicky bez přihlédnutí k odlišnostem latiny.
  • Nejvýznamnější gramatika latiny (Priscianus).
____________________________________________
 
 
Středověk
 
  • Šíření křesťanství => vznik psané kultury v pohanských národech.
  • Gótské písmo, arménské písmo, hlaholice, …
  • Dominantní postavení latiny.
  • Ostatním („vulgárním“) jazykům se gramatikové věnovali jen okrajově.
  • Zpravidla jen přejímání řeckých a římských gramatik.
  • Spor o univerzálie (realisté vs. nominalisté).
____________________________________________
 
 
Renesance
 
  • Končí dominantní postavení klasické latiny.
  • Zájem o živé jazyky.
  • Psaly se gramatiky moderních jazyků (i exotických).
  • 1492 první gramatika moderního jazyka (španělština).
  • Otázky národního spisovného jazyka.
  • Reformy pravopisu.
____________________________________________
 
 
17. století
 
  • 1631 učebnice latiny Dvéře jazyků otevřené (Komenský)
  • 1660 Gramatika Port-Royal 
    ovlivněna metodickými postupy René Descarta
    Univerzální gramatika pro všechny jazyky
    Jazyk je odrazem myšlení
____________________________________________
 
 
Srovnávací a historická gramatika 19. stol.
 
  • Podnětem bylo objevení sanskrtu.
  • Dánsko, Německo.
  • Tento směr je považovaný za počátek vědecké lingvistiky.
  • Studium vývoje jazyků, jejich porovnávání.
  • Genetická klasifikace.
  • Zájem o fonetiku.
____________________________________________
 
 
Wilhelm von Humboldt (1767–1835)
 
  • Teorie jazykového relativismu.
  • Různé národy odlišně vnímají svět.
  • V jazyku se odráží mentalita národů.
  • Čím dokonalejší struktura jazyka, tím dokonalejší mentalita národa či rasy.
  • Zkoumal i živé jazyky (např. baskičtinu)
  • Zabýval se i strukturní typologií.
  • Diplomat, filozof, zakladatel Humboldtovy univerzity v Berlíně.
____________________________________________
 
 
Ferdinand de Saussure (1857–1913)
 
  • Švýcarský lingvista.
  • Zakladatel strukturalismu.
  • Působil na univerzitě v Ženevě.
  • Přednášel sanskrt.
  • Od 1906 učil kurz obecné lingvistiky.
  • Ze zápisků studentů vyšlo základní dílo strukturalismu Kurs obecné lingvistiky (1916).
 
____________________________________________
 
 
Strukturalismus
 
  • Jazyk je systém vzájemně závislých jednotek. => Nelze proto jednotky zkoumat izolovaně.
  • Preference synchronního přístupu.
  • Rozlišení složek langue a parole.
  • Jazykový znak je arbitrární: signifiant (označující) a signifié (označované).
  • Ženevská, pražská, kodaňská škola.
  • Význam je dán syntagmatickými a paradigmatickými vztahy. Stejně jako význam šachové figurky k ostatním.
____________________________________________
 
 
Pražská škola
 
  • Pražský lingvistický kroužek (1926)
  • Jeden z nejvýznamnějších lingvistických směrů.
  • Strukturalismus.
  • Funkční přístup.
  • Synchronní výzkum.
  • Pražský lingvistický kroužek (1926).
____________________________________________
 
 
Vilém Mathesius
 
  • Zakladatel PLK (1926).
  • Přednáška (1911) O potenciálnosti jevů jazykových.
  • Autor pojmu pružná stabilita.
  • Aktuální větné členění (funkční větná perspektiva).
____________________________________________
 
 
Vladimír Skalička
 
  • Gramatická typologie jazyků.
  • Zur ungarischen Grammatik (1935).
  • Typ češtiny (1951).
____________________________________________
 
 
Bohuslav Havránek
 
  • Spisovný jazyk a jazyková kultura.
____________________________________________
 
 
Nikolaj Sergejevič Trubeckoj
 
  • Základy fonologie (1939)
____________________________________________
 
 
Roman Jakobson
 
  • Teorie binárních opozic.
  • Příznakovost/nepříznakovost.
  • Např. ženský rod je příznakový
____________________________________________
 
 
Americký deskriptivismus
 
  • Označován také jako americký strukturalismus.
  • Nezávisle na evropském strukturalismu se v USA paralelně rozvíjel nový lingvistický směr.
  • Důraz na systémovost jazyka.
  • Zaměření na antropologii a etnografii.
  • Formalismus.
  • Matematické metody.
  • 40.–50. léta 20. stol.
  • Monopolní postavení v USA.
  • Lingvisté se zabývali indiánskými jazyky, a to v kontextu jejich kultury a prostředí.
  • Indiáni neměli písmo => synchronní výzkum.
  • Zaměření na gramatiku.
  • Potlačení lexikálního významu.
 
____________________________________________
 
 
Edward Sapir (1884–1939)
 
  • Hlavní představitel antropologického přístupu.
  • Jazyk chápal jako společenský jev, ne jako vrozenou schopnost.
  • Proto vždy zkoumal jazyk v kontextu kultury.
  • Hypotéza Sapira a Whorfa (teorie jazykového relativismu): mateřský jazyk významně ovlivňuje naše vnímání světa => kolik jazyků, tolik světů. (Viz také Humboldt, Herder)
____________________________________________
 
 
Leonard Bloomfield (1887–1949)
 
  • Zakladatel amerického deskriptivismu.
  • Na rozdíl od Sapira se soustředí jen na jazyk.
  • Přesné exaktní gramatické popisy.
  • Cílem byl dokonalý popis jazyka => deskriptivismus.
  • Nezájem o lexikální obsah.
____________________________________________
 
 
Charles Hockett (1916–2000)
 
  • Student Bloomfielda.
  • Formuloval myšlenky amerického strukturalismu.
  • Zavedl pojmy hloubková a povrchová struktura.
____________________________________________

 

Noam Chomsky (1928)
 
  • Lingvista, filozof, politický aktivista.
  • Nejvlivnější intelektuál.
  • Jeden z nejcitovanějších vědců.
  • Autor generativní gramatiky.
  • Emeritní profesor na MIT (Massachusetts Institute of Technology).
 
____________________________________________
 
 
Generativní gramatika
 
  • Vznik v 50. letech 20. stol.
  • Vychází z představy vrozené univerzální gramatiky.
  • Formální gramatický popis.
  • Jazyk vnímá jako tvůrčí proces.
  • Na základě omezeného počtu předem daných pravidel produkujeme neomezené množství vět.
  • Souhrn těchto pravidel tvoří gramatiku jazyka.
  • Syntactic structures (1957, český překlad: Syntaktické struktury 1966)
  • Maximální formalizace jazyka pomocí symbolů.
  • Jádrové věty  (kernel sentences) = základní věty, od nichž jsou odvozeny všechny ostatní věty pomocí transformačních pravidel.
  • Gramatickou větu rozezná jen rodilý mluvčí.
 
____________________________________________
 
 
Chomsky 2
 
  • Reaguje na kritiku absence sémantiky.
  • zavádí do generativní gramatiky hloubkovou (deep) a povrchovou (surface) strukturu.
  • Transformace nyní slouží k přechodu z hloubkové struktury do povrchové. 
  • Syntax je však stále dominantní.
  • Kompetence a performance.
  • Kompetence = vrozená schopnost vytvářet neomezené množství vět.
  • Performance = soubor skutečných jazykových projevů.